Popis
Svícen trojhranný ze série Atlas. Škrdlovice. Rok 1955.
Masivní mísa ze souboru Niagara - kobaltově modrého hutně tvarovaného skla v kombinaci s nálepy v odstínu Oceanit. Mísa organických tvarů stojí stabilně na patce, modré jádro je ovíjené zeleným spirálovitým nálepem, jako stylizovaným proudem stékající vody. Provedla sklárna Mstišov u Teplic. Borské sklo, Nový Bor.
Váza hutně tvarované sklo s barevnými nálepy. Mstišov, Borské sklo, Nový Bor. Rok 1957.
František Zemek
1928 – 1938 Sklárny Dobronín na Vysočině, brusič skla
1938 – 1940 Odborná škola sklářská v Železném Brodě
1940 – 1948 VŠUP Praha, ateliér prof. Karla Štipla
1941 Praxe v sklárnách v Nižboru
1942 - 1946 Sklárny Krásno a Karolinina huť a brusírny skla v Karlově u Světlé nad Sázavou
1947 - 1950 Sklárny v Teplicích
1950 – 1956 Práce pro Železnobrodské sklo a sklárnu ve Škrdlovicích
1956 – 1959 Teplické sklo v Mstišově a současně práce pro Karlovarské sklo – Moser
1959 – 1960 Osvětlovací sklo ve Valašském Meziříčí
František Zemek se narodil do sklářské rodiny ve Zlatně u Lučence na Slovensku. Jeho děd byl rytec skla, otec a bratři Josef a Karel skláři. V patnácti letech odchází na Vysočinu do Inwaldových skláren v Dobroníně, kde se vyučil brusičem skla. Poté studuje dva roky Odbornou školu sklářskou v Železném Brodě. Ve studiu pokračuje na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru prof. Karla Štipla, absolvuje v roce 1948.
V období uzavření vysokých škol za války Zemek pracuje ve sklárnách v Nižboru, pak v Krásně a Karolinině huti v Karlově a v roce 1946 absolvuje ryteckou praxi Kamenickém Šenově. Sklářskou praxi František Zemek nikdy neopustil, pracuje v sklárnách v Teplicích, absolvuje hutnickou praxi ve školní huti v Chřibské, navrhuje pro Železnobrodské sklo i sklárnu ve Škrdlovicích.
Poslední svá léta pracoval pro Teplické sklo n.p. v Mstišově a pro Karlovarské sklo n.p (Moser), kde navrhuje dodnes populární kolekce „Rhapsody“ a „Harmonie“.
František Zemek přenesl hutnické tvary i do lisovaného skla, populární jsou jeho vázičky navržené pro Heřmanovu huť.
V roce 1959 Zemek končí spolupráci se sklárnou v Mstišově a Karlovarským sklem a rozhodl se řešit problémy osvětlovadel. Na cestě z Valašského Meziříčí do jedné z výroben osvětlovacích těles však utrpěl smrtelný úraz kterému po několik dnech podlehl v pouhých 47 letech.
